Pro všechny
15.3.2016 10:36
Benjamín PavlíkPrvní společná studentská bohoslužba INRI měst
Motivace strachem, tak zněl název studentské bohoslužby, která proběhla 25.2.2016 v pražské Barevné kavárně na Londýnské. Co motivuje Vás? Proč děláte to, co děláte? Odpovědět na tuto otázku nemusí být vůbec jednoduché. My jsme ale věděli naprosto přesně, proč jsme přijeli tento večer do Prahy.
Praha je město plné studentů, a právě proto zde působí organizace INRI road. Pořádá studentské bohoslužby, diskuzní večery, skupinky, kde se společně studuje Bible, a další aktivity, na kterých se studenti mohou seznamovat a vzájemně podporovat ve svých životech.
Praha ovšem není jediné takové město, s INRIroad se na ulici běžně můžete potkat i v Brně, Olomouci, Pardubicích, Ostravě, Hradci Králové nebo Bratislavě. A proto vznikl nápad, že by se tato města mohla setkávat a poznávat. V rámci této myšlenky pražští studenti připravili studentskou bohoslužbu, které se tentokrát neúčastnili jenom tamější, ale i studenti z ostatních měst, jež INRIroad spojuje. Do Prahy jsme tedy vyrazili i my Brňáci.
Jako první nás upoutal fakt, že najít místo pro zaparkování může být leckdy složité. Když se ale tento problém dobral šťastného konce, s očekáváním jsme vstoupili do prostor Barevné kavárny. Já sama jsem byla velmi zvědavá, jak toto místo vypadá, hodně jsem o něm slyšela. Sál mě překvapil svojí útulností a příjemnou atmosférou přátelství. Díky návštěvě účastníků z jiných končin republiky se rychle zaplnil a my jsme si už mohli vychutnat program.
Velmi silným dojmem na mě zapůsobily autentické písně, které jako by živě vystupovaly z hudebníků a jejich nástrojů, a s chutí jsme se k nim se zpěvem přidali i my ostatní. Modlili jsme se a nechali jsme se inspirovat vyprávěním přítomných zástupců měst, jak funguje INRIroad u nich.
To hlavní jsme si ale vyslechli od Víta Vursta, kazatele a předsedy Českého sdružení církve adventistů.
Téma celého zamyšlení vycházelo z příběhu v Matouši 25,14-30. Bohatý člověk zde svěřuje třem svým služebníkům peníze, aby s nimi hospodařili, než se vrátí ze svých cest. První dva je investují a vydělají ještě víc. Ten třetí má ale strach. Bojí se svého pána, a tak peníze raději uschová v zemi, kde se jim nemůže nic stát. K našemu překvapení je ale od svého pána pokárán.
Co pohání nás? Jaký je náš obraz Boha? Nesloužíme mu někdy špatně proto, že se ho bojíme? Jaký vztah s ním budujeme? Je zlý, nebo milosrdný? Jak řekl Vít Vurst: „Strach nezná zdravý vztah.“ Známe Boha dobře?
Jana Hořínková
Zamyšlení na téma "Motivace strachem" si můžete poslechnout zde:
