
Rozloučení s Alanem
Jako věřící lidé víme, že žijeme ve světě, kde má své místo jak radost a štěstí, tak bolest, trápení a smrt. Přesto nás smrt vždy bolestivě zasáhne. A přestože pevně věříme naději ve vzkříšení, tak odchod člověka vnímáme jako bolestivou ztrátu. To vše o to silněji, když se jedná o člověka na vrcholu sil s rodinou a dětmi. Soucítíme se všemi, kteří podobnou ztrátou prochází. Jedním z těch kdo odešel pro nás příliš brzy je Alan Chlebek. Chceme mu poděkovat za zápal a nadšení, se kterými pracoval pro mladé lidi v církvi i mimo ni a vyjádřit všem jeho blízkým, že rozumíme jejich bolesti a je to i naše bolest a ztráta. Ježíš nás učil dívat se na smrt jako na spánek, na něco co trvá jen chvíli a je příslibem probuzení. Chceme takto vnímat i Alanovu smrt a těšit se spolu s jeho rodinou na vzkříšení Alana i všech, kteří již odešli.