
Dobrý je Hospodin k těm, kdo v něho naději složí
Všichni jsme slyšeli o Jobovi. Je to takové biblické drama. Job, úspěšný muž se velmi rychle dostane do zoufalé situace a prakticky přijde o všechno. Myslím, že každý jednou narazíme na naší cestě za Bohem na překážku. Řekneme si v jeden okamžik: "jak mohlo k tomu dojít?". Potom sami sebe viníme, cítíme se jako méněcenní a hledáme příčiny. Buď ji najdeme na sobě samém, na okolí, anebo ji přičleníme Bohu.
Job si teskní ve svých nesnázích a naříká, jak moc by si přál mít zase ten svůj život před pohromou, která se mu udála. Ptá se Boha, znova a znova, jak se to mohlo stát a proč?. Ptá se také svých přátel. Ti mu ale také příliš nepomohou. Až Bůh to nevydrží, zakročí a promlouvá z vichru, a jakoby tváří v tvář si přijde s Jobem promluvit (Job 38,1…). Vlastně na něj spustí smršť více jak 60 otázek a nechává Joba, aby mu dal svojí odpověď. Job celý vyplašený odpovídá pouhé: "Jsem příliš nicotný, co ti mám říkat?“ – Neví, co jiného by na to mohl říct (Job 40,4-5).
Co všechno jsme schopni vlastním rozumem pochopit? V 21. století míváme tendence věřit, že se mílovými kroky přibližujeme skutečnému poznání vzniku života, vesmíru, myslíme si, že na většinu hádanek jsme už našli řešení.
A pak se něco přihodí a my jsme bezradní, protože pro své problémy nenacházíme adekvátní odpovědi.
Bůh je tak rozsáhlý, všemocný a všudypřítomný, že není možné ho naším chápáním celého obsáhnout. Naše životní cesta je také mnohdy těžce srozumitelná a nevidíme za každý roh, ani nevidíme, co vše jsem svým jednáním za sebou zanechali.
Pokud si najdete čas přečíst Hospodinův proslov k Jobovi, tak uvidíte, jak se mu snaží vysvětlit, že pokud není schopen pochopit všechny zákonitosti přírody, jak by mohl pochopit ve všem Boha a jeho způsob jednání. Jobova lekce je o pokoře, kterou znovu před Bohem nalézá. My nemusíme poznat důvod všeho, a i přesto máme spoléhat na Boha celým svým životem.
Léto je před námi a jdeme si ho naplno užívat. Job uznává, že Boží cesty jsou nejlepší a s tímto vědomím zkusme prožít celé léto i my. Kdo ví, kam nás Bůh může zavést. A pokud z nějakých nepochopitelných důvodů nebudeme mít možnost si volné dny podle svého užívat, tak opět spoléhejme na Boha, že i naše situace má nějaký důvod. Potom se pokusme více naslouchat, než ptát.
Dobrý je Hospodin k těm, kdo v Něho naději složí, k duši, jež se na jeho vůli dotazuje. Pláč 3,25
Richard Haleš